„Člověk musí vždycky snít výš, než na co má.“
Z TISKU - ROZHOVOR S PETREM SVOBODOU: Kdybych se přihlásil, poplival bych svou práci, říká končící ředitel galerie
08.10.2017 22:07
Petr Svoboda, jeden z odvolaných šéfů významných kulturních institucí v kraji, v rozhovoru pro Deník. Mluvil nejen o své reakci na rozhodnutí vedení kraje.
Nainstaloval svou poslední výstavu a uvedl poslední vernisáž. Ten už "balí fidlátka". Petr Svoboda je jedním z pěti odvolaných ředitelů muzeí a galerií zřizovaných Ústeckým krajem. Galerii výtvarných umění v Mostě vedl dlouhých 27 let. Do konkurzu vypsaného na post ředitele se nepřihlásil. „Kdybych to udělal, poplival bych svou dosavadní práci,“ řekl Deníku Svoboda. Galerie pro něj byla vším, stala se součástí jeho života. Do Mostu přivedl množství nejen tuzemských, ale i zahraničních vyhlášených umělců a Mostečanům ukázal jejich díla. Kvůli jeho odvolání dokonce psal hejtmanovi Ústeckého kraje člen ústředního výboru Komunistické strany Francie. Co bude dělat dál, zatím neví.
Když jste poprvé reagoval na své odvolání, tak jste více méně tak trochu odevzdaně říkal, že zřizovatel má na to právo. Před svou poslední vernisáží výstavy obrazů jste však na pozvánku napsal, že jste byl z vůle byrokratické a moci politické přinucen ukončit svou odbornou práci. Použil jste citát přísloví ze Šalamounovy sbírky a Jeremiášova Třetího nářku. Změnil jste na své odvolání názor?
Kdepak, nezměnil. Zřizovatel má právo mě odvolat, já zase mám ale právo nějak reagovat. Pro mě to byl radikální zásah do života. Navíc, to, co se tvářilo jako bezvadně formální, tak, když se to začalo rozkrývat, tam ta formalita prostě chyběla. Podle mě to byla prostě prachsprostá byrokratická čistka. Pokrytecká hra. Zpráva o odvolání se ztratila, nikdo se k tomu nehlásil, ale jsme v Čechách, tak se samozřejmě vynesla. Říká, že jsme přestárlí a neodpovídáme nové koncepci kraje. Na dotaz ministra kultury, ale i profesorů z akademie nebo novinářů, nikdo nebyl schopný říct, co ta nová koncepce kultury v kraji vlastně je.
Do konkurzu na uvolněné místo ředitele mostecké galerie jste se nepřihlásil?
Přece nepůjdu do konkurzu, nepředpokládal jsem, že bych do října nějak radikálně omládl, když o žádné nové koncepci nevím. Kdybych se přihlásil, tak bych vlastně poplival svou dosavadní práci. Pokud s mojí koncepcí spokojeni nejsou, tak já se za ni nikomu omlouvat nehodlám. A jít do konkurzu, to by znamenalo omluvit se a říct: soudruzi, já jsem tady dvacet sedm let tápal v mlhách, ukažte mi tu správnou cestu. Tak to ani náhodou!
Máte za sebou poslední zahájení výstavy, s jakými pocity?
Pocity? Nic moc. Na druhou stranu je asi lepší být od této garnitury vyhozen, než od ní dostat čestné uznání. To bych se musel podívat do zrcadla a ptát se sám sebe, jestli jsem celé ty roky nedělal něco blbě.
Můžete se za roky v mostecké galerii ohlédnout?
Přišel jsem do Mostu v roce 1990 z luxusní zavedené galerie v Karlových Varech. Když jsem to viděl, byl jsem z toho tak trochu vyděšený. Ale bylo to tak absurdní, že mě to zlákalo. Nakonec jsem tady byl velice spokojený. Galerii jsme dokázali dát opravdu mezinárodní renomé. Je to totiž jedinečný prostor, je v něm obtížné instalovat, nelze tady vystavovat všechno, ale umělci sem rádi jezdí, rádi tady vystavují. Byla to dobrá léta a nestěžuji si, že jsem je tady prožil.
Už máte jasno o tom, co budete dělat dál?
Zatím nevím. Samozřejmě, mám něco v hlavě, ale zatím o tom nechci mluvit. Pro mě to bude dobrá vzpomínka, dobrá zkušenost. Nějak bude. Pán Bůh dal, Pán Bůh vzal…
Edvard D. Beneš, Mostecký deník, 3. 10. 2017
—————
