Tajemné světy Jaromíra Šofra: Spolek Třiatřicet se loučí s Čáslaví výstavou obrazů slavného kameramana

Na prosté černobílé vizitce prof. Jaromíra Šofra je pod jeho jménem napsáno „kameraman hraného filmu“. Lakonické sousloví shrnuje více než padesátiletou kariéru významného a přitom mimořádně skromného tvůrce, který dokázal většinu filmů, na nichž se podílel, obdařit výjimečnou obrazovou poetikou. 

Jméno Jaromíra Šofra je u kulturní veřejnosti obvykle neoddělitelně spjato s režisérem Jiřím Menzelem - spolu vytvořili např. oscarové Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, Skřivánky na niti, Na samotě u lesa, Postřižiny, Vesničku mou střediskovou či Obsluhoval jsem anglického krále. Seznam snímků, u nichž stál Jaromír Šofr za kamerou, je však mnohem delší, podobně jako seznam vynikajících režisérů, s nimiž během své více než padesátileté filmové kariéry spolupracoval; jen namátkou: Panelstory (Věra Chytilová), O slavnosti a hostech (Jiří Němec), Farářův konec (Evald Schorm), Hry lásky šálivé (Jiří Krejčík), Ať žije republika! (Karel Kachyňa), Causa králík (Jaromil Jireš), Putování Jana Ámose (Otakar Vávra) nebo S čerty nejsou žerty (Hynek Bočan). Jaromír Šofr byl rovněž kameramanem dnes již proslulého interaktivního filmu Kinoautomat: Člověk a jeho dům, který vzbudil pozornost na EXPO 67.

Veřejnosti méně známé jsou další z jeho tvůrčích světů. Jaromír Šofr studoval od svých 13 let intenzívně hru na saxofon a ještě v době, kdy s Věrou Chytilou točil její absolventský film, zvažoval studium na hudební konzervatoři. Kvůli kameramanské profesi se svého záměru vzdal, ale po čtyřech dekádách se ke svému oblíbenému nástroji vrátil, začal opět intenzivně cvičit a v roce 2016, tedy ve svých 77 letech, dokonce nahrál první autorské CD s vlastními úpravami klasických skladeb pro altový saxofon.

Nadcházející čáslavská výstava poodkryje další z autorových talentů, tentokrát výtvarný. Jaromír Šofr již od mládí kreslí a od 80. let minulého století věnuje svůj volný čas olejomalbě. Pro jeho díla je charakteristická na jedné straně osobitá a někdy až snová fantazie navazující mimo jiné na surrealistické tradice, spojená se svébytnou poetikou a nepředstíranou inzitností, a na straně druhé úsilí o maximální technickou kultivovanost, odrážející se i v tematické, kompoziční a barevné harmonii. Pakliže se autorova kameramanská profese v jeho výtvarné práci vůbec nějak odráží, pak v přirozené snaze vyprávět každým z obrazů příběh. 

Výběr z přibližně sedmdesáti pláten, která Jaromír Šofr za posledních čtyřicet let vytvořil, budou moci návštěvníci zhlédnout ve výstavní síni na náměstí, a to od 7. května do 3. června. Vernisáž proběhne za účasti autora v pátek 6. května v obligátních 6.36 večer a výstavu spolu s kurátorem zahájí hudební skladatel a výtvarník Vladimír Franz. Hlavním organizátorem akce je David Novák, předseda spolku Třiatřicet a autorův prasynovec; kurátorem je již tradičně pan Petr Svoboda, zakladatel a emeritní ředitel GVU v Mostě. Tato výstava je po jedenácti letech poslední, kterou spolek Třiatřicet v Čáslavi pořádá. 

Akci, která se koná v rámci doprovodného programu festivalu Formanova Čáslav 2022, finančně podpořil Středočeský kraj, město Čáslav, spolek Formanova Čáslav a soukromí dárci. Spolek Třiatřicet plánuje vydat z výstavy katalog obsahující kompletní dosavadní výtvarnou tvorbu Jaromíra Šofra.