Spolek Třiatřicet se vrací do Čáslavi výstavou ak. mal. Petra Štěpána „Nebe v zahradě“

Motto: „Co je krásnější než světlo, které ač samo nemá barvu, přece svým svitem jakoby propůjčuje barvy všem věcem!“ Hugo ze Svatého Viktora

Ve dnech 7. září až 6. října 2024 proběhne ve Výstavní síni na nám. Jana Žižky výstava výtvarných prací Petra Štěpána nazvaná „Hierofanie: Nebe v zahradě“. Její vernisáž se uskuteční v pátek 6. září v 6.36 hodin večer. 

Petr Štěpán, českobrodský výtvarník a varhaník 

Ak. mal. Petr Štěpán (* 1953) vystudoval na pražské konzervatoři hru na varhany u J. B. Krajse a skladbu u Ilji Hurníka, a poté grafiku v ateliéru Ladislava Čepeláka na Akademii výtvarných umění. Je členem skupiny Corpora S, Umělecké besedy a sdružení českých umělců grafiků Hollar. Věnuje se převážně sakrální malbě, grafice či mozaice: namaloval například oltářní obraz pro kostel sv. Anny v Pasohlávkách, deskový obraz Zvěstování pro kostel sv. Lukáše v italské Bologni nebo křížovou cestu pro kapli Panny Marie v Ústí nad Labem. Vytváří též vokální kresby na pomezí hudebního a výtvarného projevu, jež realizuje s českobrodským chrámovým sborem. Za své výtvarné práce, které představil na více než padesáti samostatných i společných výstavách a uměleckých přehlídkách obdržel řadu ocenění v Čechách i v zahraničí. Žije a pracuje v Českém Brodě, kde také dlouhá léta působí jako varhaník v kostele sv. Gotharda.

„Obrazy Petra Štěpána jsou pevně provázány s jeho smyslem pro sakrální hudbu.“

Organizátorem výstavy je spolek Třiatřicet a jejím kurátorem, jako již tradičně, Petr Svoboda, který k této příležitosti uvedl: „Obrazy Petra Štěpána jsou pevně provázány s jeho smyslem pro sakrální hudbu. Každý je ve svém uchopení a účinku symbolickou, jasnou a čistou linií kresby posvátného chrámu. Dochází zde k dialogu, ale zároveň i k vnitřnímu resonančnímu napětí mezi harmonickou formou složenou z jasných tónů liturgických barev a skrytou vnitřní melodií symfonické skladby (...). Vnímavému divákovi mohou díla Petra Štěpána přinést inspiraci, přimět jej k zamyšlení nad světem a pomoci mu nalézt mnohá duchovní poselství i bohatší podstatu života a smyslu bytí.“

Spolek Třiatřicet odmítl dotaci Středočeského kraje

Na celém výstavním projektu se prostřednictvím svých kulturních grantů podílí významně město Čáslav. Finanční podpora města je pro tuto akci nezastupitelná, neboť spolek Třiatřicet se v letošním roce dobrovolně vzdal jakýchkoliv dotací Středočeského kraje. Předseda spolku David Novák tuto skutečnost zdůvodnil následujícími slovy: „Středočeský kraj vloni jmenoval do funkce vedoucího oddělení dotací do kultury Adama Šrejbera. Tento bývalý vedoucí oddělení kultury Ústeckého kraje byl před několika lety významným aktérem tzv. ústecké kulturní čistky. Při ní, bez jakéhokoliv objektivního důvodu, obdrželi výpověď ředitelé několika tamních kulturních institucí a nakonec došlo i k zániku mostecké galerie, jíž vybudoval a téměř třicet let vedl náš kurátor Petr Svoboda. Považuji za naprosto děsivé, že agilní spoluhrobař významného segmentu kultury v jednom kraji nyní spolurozhoduje o kultuře v kraji jiném – a to i o akcích zajišťovaných lidmi, které již jednou pomáhal z kultury ʻvylikvidovatʼ. Člověk by myslel, že mravní ohyzdnost bývá odměněna sinekurou jen tam, kde vládnou třeba komunisté, ale jak vidno, úředník ochotně plnící politická zadání přijde vhod všude. Je to zcela absurdní a při představě, že bych měl s dotyčným jakkoli komunikovat, se mi zvedá žaludek.“

Z výstavy bude vydán katalog

Výstava v Čáslavi, pořádaná pod oficiální záštitou starosty Ing. Jaromíra Strnada a za významné finanční podpory města Čáslav, přímo navazuje na obsáhlou průřezovou autorovu výstavu v jízdárně teplického zámku, která k příležitosti jeho životního jubilea proběhla na podzim roku 2023. Stejně jako ze svých předchozích počinů, plánuje spolek Třiatřicet vydat i z této výstavy obsáhlý katalog. 

Vedle spolku Třiatřicet se na realizaci projektu podílí Městské muzeum a knihovna Čáslav, firma HOKA Interier, ZUŠ J. L. Dusíka Čáslav, Hotel GRAND, firma INDIGOPrint a fotografové Ota Palán a Miroslav Lepeška.