ROZHOVOR S RADKEM SPÁLOU, KTERÝ BY SE MĚL MÍSTO POSKYTOVÁNÍ INTERVIEW SPÍŠE HANBOU UFACKOVAT

Z úředníka je šéf muzea v Teplicích. Co s ním provede?

Radek Spála přešel z krajského úřadu do teplického muzea. Chce ho více otevřít návštěvníkům. Jeho jméno je ale spojeno i s kritizovaným nápadem na spojení galerie a muzea v Mostě. 

(...)

Vraťme se k vašemu působení na krajském úřadě. Na konci roku řešil Ústecký kraj a hlavně vy hodně diskutované sloučení Galerie výtvarného umění v Mostě s Oblastním muzeem v Mostě. Bylo by podle vás správné je sloučit? 

Není to jednoduchá otázka, obě instituce doteď fungovaly samostatně. Když se na to podívám z pohledu zřizovatele, musím říci, že je to jedno z logických řešení. Myslím, že spojený model v řízení, kdy by nemusely existovat dvě samostatné instituce, ale jen jedna, v níž bude mít galerie svůj samostatný segment, by mohl fungovat. Samozřejmě to má spoustu odpůrců a slyšeli jsme i názory, že tím zabíjíme galerii, ničíme její pověst a podobně. Vím, že určitou pověst má, ale nejsem si jistý, jestli se odrážela v tom, jak galerie fungovala, a to především ve směru k veřejnosti. Přece jen je to objekt, který by měl být navštěvován a měl by fungovat pro občany. Chápu, že je to místo určené pro svobodné vyjádření umění a pro jinou formu prezentace návštěvníkům, ale jde také o to, jestli se sem podaří veřejnost přivést. Spojením s muzeem by galerie mohla využít toho, že by se nemusela zabývat neustálými provozními otázkami, které se vedou v samostatné organizaci. 

Proti záměru se objevila vlna kritiky. Co jste říkal například petici kurátorů a umělců z celé země? 

Samozřejmě jsem ji vnímal. Podle mě to ale byla reakce na informaci, která nebyla zcela úplná. Myslím si, že jsme měli poněkud dluh v tom, jak byla veřejnost informována o záměru. Řada vyjádření úplně pomíjela fakt, že se počítá se zachováním galerie. Nebylo to o tom, že se sloučí muzeum s galerií a pohltí ji. Šlo o spojený model fungování pod jednou institucí s tím, že galerijní činnost zůstane zachována. V mosteckém muzeu probíhá obrovský boom, v posledních dvou letech se probudilo ve vztahu k veřejnosti a pořádá množství akcí, na které lidé chodí. Ne náhodou se zde nyní konají dvě velké celokrajské výstavy Svět kachlových kamen a Terakotová armáda. I to dokládá, kam se muzeum dokázalo dostat. Kdyby k sobě přibralo galerii, mohlo by to prospět oběma stranám. I v Česku jsou známé příklady, kde tento spojený model funguje. 

(...)