PŘEHLÍDKA HANBY: Nastavená spolupráce se bude i nadále úspěšně vyvíjet

Rozhovor Haló novin s radní Ústeckého kraje pro kulturu a památkovou péči Jitkou Sachetovou (KSČM)

 

Proč byli někteří ředitelé příspěvkových organizací kraje v oblasti kultury odvoláni? Jaké byly konkrétní důvody?

 

Odvoláni byli ředitelé muzeí a galerií, kde v posledních 16–26 letech nedošlo k výměně vedení organizací. 

 

Kolika organizací a ředitelů se aktuální personální změny týkají?

 

V letošním roce se to týká ředitelů a ředitelek tří muzeí (Oblastní muzeum v Chomutově, Oblastní muzeum v Děčíně, Regionální muzeum v Teplicích) a tří galerií (Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích, Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Galerie výtvarného umění v Mostě).

 

Bylo odvolání motivováno novým konceptem, kterým se chce Ústecký kraj u kulturních příspěvkových organizací ubírat? Můžete koncept přiblížit?

 

Ano. Do budoucna je nutné, aby se vedení muzeí řídilo moderním způsobem řízení organizací včetně správy nemovitého majetku Ústeckého kraje, tedy budov, ve kterých organizace působí. Důležitá je znalost zákona o veřejných zakázkách i orientace v nové legislativě. To vše samozřejmě při zachování vší odborné činnosti organizací.

 

Byli již odvolaní ředitelé předem se záměrem Ústeckého kraje seznámeni? Pokud ano, s jakým předstihem?

 

Ano, týden před rozhodnutím rady byli všichni ředitelé s tímto bodem jednání seznámeni.

 

Měli možnost se odvolaní ředitelé přihlásit do nových výběrových řízení? Jaké byly podmínky výběrových řízení?

 

Ano, měli tu možnost. Podmínkami bylo například vysokoškolské vzdělání min. v magisterském nebo inženýrském studijním programu; nejméně tři roky praxe v manažerské a vedoucí funkci; občanská bezúhonnost; znalost fungování a financování příspěvkové organizace; dobré organizační, řídicí a komunikativní schopnosti. Pak také orientace v právní problematice kultury, muzejnictví a památkové péče; znalost německého nebo anglického jazyka; orientace v oblastech dotační politiky státu, EU a dalších subjektů; publikační činnost a aktivity v profesních orgánech.

 

Jaký byl průběh všech jednání výběrových komisí? Zaznamenali jste u některých jednání komplikace? Narážím například na údajné pochybení při výběrovém řízení na ředitele chomutovského muzea.

 

U všech výběrových komisí byl průběh standardní, bez komplikací. K žádnému pochybení nedošlo. Za údajné pochybení je vydáván regulérní kompletní postup, kde o jeho konečném výsledku rozhoduje Rada Ústeckého kraje. U něj už ale není přítomna výběrová komise, která je jmenována jako poradní sbor pro otázku výběru nejvhodnějších kandidátů na funkci.

 

Můžete konkrétně popsat, proč komise do materiálu pro jednání krajské rady uvedla pořadí vhodných kandidátů následným způsobem: 1. Děd, 2. Prontekerová?

 

Výběrová komise se takto usnesla a odhlasovala do protokolu z výběrového řízení. Výběrová komise je ovšem poradní orgán, který si vytvořila sama Rada Ústeckého kraje jako pomocnou komisi pro výběrové řízení. Ta po provedeném výběrovém řízení vyjádřila své doporučení radě – radní se ovšem doporučením výběrové komise nemusí řídit ani k němu přihlédnout. Rada Ústeckého kraje má plnou kompetenci rozhodnout o jmenování a odvolání ředitele příspěvkové organizace, které kraj zřizuje.

 

Vyskytly se případy, že by se stávající ředitelé do nových výběrových řízení nepřihlásili? Co je podle vás důvodem této skutečnosti?

 

Ano, u Galerie výtvarného umění v Mostě, zde se stávající ředitel do řízení nepřihlásil. Na konkrétní důvody je nutné se zeptat přímo pana ředitele. Jedním z důvodů může být nesplnění základní podmínky ukončeného vysokoškolského vzdělání i dlouhodobá neochota pracovat s požadavky zřizovatele na odbornou činnost a vnější působení galerie.

 

Řešili jste nějaké stížnosti na průběh či výsledky výběrových řízení? Můžete je popsat?

 

Ano. V případě ředitele Oblastního muzea v Chomutově S. Děda jsme řešili stížnost na domnělou »výhru« v novém výběrovém řízení na základě protokolu z výběrového řízení, ovšem bez respektování rozhodnutí Rady Ústeckého kraje, která má jediná právo o výběrovém řízení rozhodnout. Také pak žalobu v případě téže osoby proti kraji pro údajně neoprávněné jmenování nové ředitelky Oblastního muzea v Chomutově M. Prontekerové. Žaloba byla Krajským soudem v Ústí nad Labem odmítnuta.

Vedle toho také byla řešena petice proti záměru odvolání pěti ředitelů muzeí a galerií v Ústeckém kraji. Bohužel nebyla podána ve smyslu petičního práva a také až po projednávání odvolání na radě.

 

Rada Ústeckého kraje před časem schválila záměr sloučení mosteckého muzea a galerie. Jde o dlouhodobý záměr? Jaké jsou důvody sloučení? Jak by tato nová organizace měla vypadat po personální stránce? Bude plně zachována funkce obou institucí i po jejich sloučení?

 

Po případném schválení záměru zastupitelstvem bude do budoucna plně zachována funkce obou institucí a nadále bude využíván například i výstavní prostor galerie v suterénu přesunutého mosteckého kostela.

Rada tento záměr projednala a doporučila jej Zastupitelstvu Ústeckého kraje k následnému rozhodnutí. Jedná se o dlouhodobý a trvalý záměr. Důvody jsou ekonomické a hospodářské. Také si kraj slibuje od sloučení pružnější komunikaci se zřizovatelem a optimalizaci řízení organizace.

Podle záměru by samostatná Galerie výtvarného umění v Mostě zanikla a byla by plně sloučena s Oblastním muzeem v Mostě. Tato organizace by nesla nově název Oblastní muzeum a galerie v Mostě a vedl by ji dosavadní ředitel Oblastního muzea v Mostě. Předpokládá se také, že dojde k vytvoření pozice zástupce ředitele, který bude mít v přímé gesci činnost galerijní sekce Oblastního muzea a galerie v Mostě. Muzeum přebírá veškeré závazky, majetek i zaměstnance galerie.

 

Ještě k Chomutovu. Současná ředitelka, která vzešla z výběrového řízení, se prý nedomluvila na dalším působení s již bývalým ředitelem. Můžete nám celou tuto situaci popsat?

 

Ředitel, který je odvolán z funkce, nadále zůstává v pracovně-právním zaměstnaneckém vztahu s touto organizací. De facto tedy zůstává v organizaci jako zaměstnanec. Tomu by měla být nabídnuta pracovní pozice odpovídající jeho kvalifikaci a zdravotnímu stavu – tedy pokud takovou pozicí organizace disponuje. Oblastní muzeum v Chomutově tuto pracovní pozici nemá. Proto nebylo možné, aby se nová paní ředitelka domluvila na dalším působení s dnes již bývalým ředitelem, a pracovní poměr se tedy v takovém případě ukončuje výpovědí.

 

Bývalý ředitel chomutovského muzea pan Děd opakovaně vzkázal přes média, že se s celou situací obrátí na soud. Máte již informace o tom, zda se soud touto věcí zabýval?

 

Pan Děd podal žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Ten jeho žalobu věcně odmítl. Pan Děd nepodal ani kasační stížnost ani novou žalobu pro civilně právní řízení před Okresním soudem v Chomutově. Považujeme tedy v tuto chvíli soudní vyřizování této věci za ukončené.

 

Odvolaní ředitelé z Mostu i Chomutova zastávají názor, že jejich odvoláním dojde k ukončení spolupráce s významnými partnery a umělci. Máte informace, o jaké umělce a partnery se údajně jedná? Nemáte obavy, že by tato údajná ukončení kontaktů ovlivnila chod obou institucí pod novým vedením? 

 

V případě Oblastního muzea v Chomutově s takovým názorem rozhodně souhlasit nelze. S partnery – např. Adalbert Stifter Verein, Sudetendeutsche Stiftung nebo Heimatpflegerin der Sudetendeutschen – spolupracuje muzeum jako instituce, a nikoli pan ředitel Děd jako osoba. Lze proto předpokládat, že nastavená spolupráce se bude i nadále úspěšně vyvíjet.

V případě galerie byl stávající pan ředitel zároveň také kurátorem výstav. Zde je tedy situace odvislá od kompetencí toho kterého kurátora galerie. Lze tedy předpokládat, že pokud se pan Svoboda nebude ucházet o funkci kurátora, bude směřování galerijní činnosti po stránce výstavní poněkud odlišné.

 

Existuje petice právě proti sloučení muzea a galerie v Mostě. Jsou podle vás uvedené argumenty nejen v petici, ale také v otevřeném dopise adresovaném radě založeny na reálné skutečnosti? Jsou reálné obavy, které jsou v popisu petice obsaženy?

 

O existenci petice víme. Argumenty v ní obsažené jsou bohužel natolik zobecněny, že nepostihují specifikum konkrétního případu v Mostě. Z našeho pohledu tedy není nutné z argumentů mít reálné obavy. Je potřeba si uvědomit, že je předkládán návrh na sloučení dvou institucí z pohledu zřizovatele. Ten by měl přinést optimalizaci řízení v úrovni organizace i komunikace vůči zřizovateli. Nelze zastírat, že tím končí existence galerie výtvarného umění jako samostatné organizace – nikoli však její odborná činnost. Naopak – její odborná galerijní činnost bude garantována i v novém způsobu fungování, jako součásti Oblastního muzea a galerie v Mostě. Vedení této organizace vytvoří funkci zástupce ředitele, který bude odpovědný za provoz a činnost galerie. Její odborná a výstavní činnost zůstane zachována a počítá se i s jejím dalším rozvojem. Je navíc těžké rozvíjet stávající výstavní linii a činnost, přímo spjatou s osobou ředitele a kurátora pana ředitele Svobody, pokud se tento nepřihlásí do výběrového řízení a nehodlá obhájit svou pozici a činnost. Zachování možnosti prezentace kvalitního živého umění, a to samozřejmě dokonce i ve stávajících prostorách, se kterými se i nadále počítá, to je pro nás základ úspěšného sloučení obou organizací.

 

Ve výběrovém řízení na post ředitele lounské galerie uspěla stávající ředitelka paní Štefančíková. Má Ústecký kraj nějaké inovativní plány, kterým směrem by se měla nyní galerie ubírat? Zde je asi nejaktuálnější otázka rekonstrukce a dostavby lounské galerie.

 

Aktuálně se řeší v lounské galerii sanace statiky a průniku spodních vod do objektu galerie a také zajištění přípravy a realizace dostavby galerie podle návrhu z pera renomovaného architekta prof. E. Přikryla, který je i autorem stávající rekonstrukce a přístavby Galerie Benedikta Rejta. Tedy objektu, který je nejoceňovanější realizací rekonstrukce kulturní památky mezi architekty. A to tak, aby vznikl důstojný a dostatečně rozsáhlý prostor pro stálou expozici unikátní sbírky konstruktivismu a avantgardní umělecké tvorby 20. století, kterou se galerie může pyšnit, ale stále ještě ji nemůže adekvátně prezentovat veřejnosti.

A samozřejmě soudobý způsob řízení organizace včetně moderních a soudobých požadavků na správu nemovitého majetku Ústeckého kraje, budov, ve kterých galerie působí.

Na jaře 2018 by měly začít stavební práce spojené se sanací statiky a průniku spodních vod do objektu galerie.

Ve stejné době předpokládáme projednání návrhu architekta prof. E. Přikryla na dostavbu galerie s odbornou organizací památkové péče (Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ústí n. L.), aby mohla být dále bez komplikací připravena studie a projektová dokumentace pro dostavbu galerie.

 

V souvislosti s lounskou galerií vás požádáme o aktuální informace k provozu Pamětní síně E. Filly v Peruci.

 

Prostory Pamětní síně E. Filly v jižním křídle zámku Peruc byly v srpnu 2016 vystěhovány a předány majitelce zámku za účelem obnovy a rekonstrukce zámku. Předpokladem je, že by obnova zámku měla být ukončena do dvou let, tedy v roce 2018, a Pamětní síň E. Filly, provozovaná Galerií Benedikta Rejta v Lounech, by měla znovu využít věcného břemene bezplatného užití (samozřejmě s úhradou nákladů za energie) prostor jižního křídla pro svou činnost.

 

Jak dopadlo výběrové řízení na post ředitele teplického muzea? Zde nešlo o odvolání? Můžete popsat, proč bylo vyhlášeno nové výběrové řízení na ředitele?

 

Pan ředitel B. Boček byl v roce 2015 jmenován ředitelem Regionálního muzea v Teplicích na dva roky (do 31. prosince 2017) s možností prodloužení až na dobu neurčitou. Možnosti nebylo ze strany zřizovatele využito, jmenování je tak platné do 31. prosince 2017, a proto bylo vyhlášeno nové výběrové řízení na obsazení této pozice. V něm se přihlásili uchazeči (mimo jiné i stávající ředitel muzea), ze kterých výběrová komise nedoporučila Radě Ústeckého kraje žádného z nich. Rada tak po projednání nerozhodla o jmenování nového ředitele, ale o vyhlášení nového výběrového řízení.

 

Jak dopadla aktuální výběrová řízení na ředitele příspěvkových organizací Ústeckého kraje v oblasti kultury u dalších institucí?

 

V Oblastním muzeu v Chomutově začala působit ve funkci ředitelky k 1. říjnu 2017 M. Prontekerová. V Oblastním muzeu v Děčíně k stejnému datu nastoupil do funkce ředitele V. Pažourek. V Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích obhájil post ředitele a na další dva roky (do 31. prosince 2019 s možností prodloužení) byl jmenován J. Štíbr.

 

Haló noviny, 19. 12. 2017